Deanu musea - Dieđut

Máskejotviesus šaddá čájáhus mas leat ássamii gullevaš viessoneavvut ja eará dávvirat.




















Luossabivdobarta muitala astoáiggebivddu birra. Diet astoáiggedoaibma ii gula gal dološ áigge Deanu guollebivdui, muhto lea áiggi mielde gártan oalle geasuheaddjin. Luossabarta geavahuvvui ge dološ áiggis leagi vuosttas oaggunturisttain ja lea ge danne vuogas čájehettiin astoáiggebivddu.

Čájáhus Deanu museas – Tana museum muitala johkasámi kultuvrra birra Deanuleagis.
Dáža ja suoma mállet dávvirat musea čoakkáldagas muitalit ahte Deanuleahki leamaš ja ain lea deaivvadansadji sierra čearddalaš álbmogiidda.
Čájáhusaid bokte hálida musea čalmmustahttit johkasámi kultuvrra nugo dat lea rievdan ja ovdánan áiggiid čađa.
Deanu kultuvra lea vuolgán sierra ealáhusvuođus, mii lea čavgadit čadnon joga luossabivdui.
Johkasámi kultuvra lea danne erenoamáš ja čájáhus galggašii almmuhit dán sierra servvodaga.

Čájáhusa fáttát
Čájáhus váldovisttis almmuhuvvo vuosttažettiin johkasámi kultuvrra ealáhusaid bokte.
Dološ guolástanvuogit ja bivdoneavvut čájáhuvvojit ja veardiduvvojit joga dáláš guolástemiin.
Háhkat luondduriggodagaid leamaš dehálaš Deanuleagi olbmuide mii maiddái ovdánbukto čájáhusas.
Dasa lassin biddjo museas albmosii bivttasmálle fáddán váldočájáhusas.
Bivttasteamis lea symbolaárvu dovdoalmmuheapmái, ja sámegákti lea nannosit čatnon čearddalaš dovdomerkii.
Sámegávtti geavaheapmi leamaš molsašuddi ja dan mearkkašupmi lea rievddadan áiggiid čađa.
Čájáhus galggašii ovdanbuktit mo gávtti geavaheapmi lea rievdan, ja doalvvuhit min gitta otnáš gáktemálle rádjái.

 

 

Kulturmuittut

 

Mat leat kulturmuittut

Kulturmuitun oaivvilduvvo buotlágán gávdnosat olbmuid doaimmain min fysálaš birrasis, dasa gullet maid sajit main

leat historjjalaš dáhpáhusat, osku ja árbevierru. Deanu gielda – Tana kommune gullá sámi hálddašanguvlui ja danin

lea sámi kulturmuitoláhka hui guovddážis gieldda kulturmuitobarggus.

 

Deanu kulturmuittut

Kulturmuittut Deanu gielddas leat ollu ja máŋggabeallagat. Dán guovllu dábáleamus kulturmuittut leat goahte(gámmá)duktasajit ja bivdo(ráhpo)rokkit,

ja dalle ferte namuhit Gollevári. Golleváris gávdnojit gottiid bivdorusttegat. Lassin 550 bovdorokki leat doppe maid biergoborit ja 16 gámmáduktasaji.

Dát bivdorusttet veadjá leat riikka stuorámus, ja gosa lea dihkkáduvvon bálggis váldogeainnu rájes.

Sierra lohkangihpoža mas lea bivdorusttet beassá oastit museas. Eará miellagiddevaš kulurmuittut leat ássansaji nuorat geadgeáiggis,

boares girkogárdi ja máŋga bálvvossaji.

 

 

 

Kulturmuitobargu.

Gieldda kulturmuitobargu galgá lasihit máhtu min oktasaš kulturárbbis. Historjjálaš ja árbevirolaš diehtu sáhttá buoridit áddejumi dáláš servodahkii ja dan bokte buoret gullevašvuoda báikebirrasii.

Doaimmat mat gusket kulturmuittuide Deanus galget boahtte áiggis lágiduvvot sihke báikegotti olbmuide ja turisttaide.

 

 

Deanu musea

Musea visttit ovddastit huksenmálle mii lei Deanus ovdal 2. máilmmesoađi.

Go duiskkalaččat geassádedje eret Finnmárkkus 1944:s de cahkkehedje eanáš visttiid dán guovllus.

Boaldima gohčodedje maŋŋil eana boaldin vuohkin.

Dan maŋŋil eai lean go soames vistti vel báhcán ceaggut, ja Deanus leat muhtimat dáin čohkkejuvvon birra musea váldovistti

 

Musea váldovisti lea Deanu boarraseamus visti, man álgo oasi lea gávpejas C. Falch huksehan 1790:s.

 

Visti lea álgo sajis ja das leamaš iešguđet eaiggáda. Báiki lea atnon ee. skuvlan, oahpaheaddji ássanviessun, poastakántuvran,

 

duottarstohpun, guossevistin ja leansmánne kántuvran ja ássanviessun. 1985:s osttii gielda opmodaga.

Viesu lea dál divodan ja atno musean.

 

Luossabivdobarta atnui álggus eŋgelas astoáiggebivdiin. Barta huksejuvvui sullii 1820:s ja ceggejuvvui Sirpmá lahka.

 Maŋŋil sirdojuvvui Álletnjárgii nuppi beallai deanujoga, ja doppe viimmat vižžui museai. Olgoseinniide leat eŋgalasolbmot

sárgon jahkeloguid ja namaideaset. Olbmuid ságaid mielde ledje maid guollebarttat Ohcejogas ja Máskejogas.

Barta gárttai maŋŋelaš atnot sihke gávpin ja ássanviessun.

 

Museas leat áittit. Boarraseamos lea vuolggahuvvon Horpmás ja huksejuvvui sullii 1860-70 loguin.

Áittit atnojedje álggus vurkkodeapmái ja rádjamii. Ovtta áitti duogábealde lea olgohivsset mas leat guokte beaŋkka.

 

Fanasvisti lea ođas ja lea huksejuvvon rádjanvisttin musea fatnasiid várás.