Deanu dálveriemut 2012
Njukčamánnu, ja nu maiddái dálveriemut, lahkanišgoahtá, ja eanáš oasit berrejit leat gárvát guovvamánu 27. beaivái. Dalle leat buot Deanu ássit gergosat guoimmuhit ja illudahttit guhtet guimmiideaset ja eará mátkkálaččaid.
Dán jagáš fáddá lea “Buolbmát gielda ja Deanu gielda 1903 – 1964”. Dát gáibida ahte buot ássit Deanus áŋgiruššet háhkamis historjjálaš materiálaid ja dieđuid boares Buolbmát gieldda ja boares Deanu gieldda birra. Muhtun osiid gal gávdnat boares arkiivvain, muhto ollu mii lea geahččan veara, ja maiguin sáhttit oahppat ja illudit, leat olbmuid hálddus ruovttuin. Min dáfus dákkár materiálat leat hui miellagiddevaččat.
Dat mii guoská Buolbmát gildii, de sáhttit geavahit ollu daid dieđuin ja materiálain mat gávdnojit, ja dagahit dan gelddolažžan. Muhto mis váilot dieđut boares Deanu gieldda arkiivvas, ja dárbbašat veahki ássiin čohkket dieđuid.
Dán jagáš doalut álget konsearttain Blue X:s njukčamánu 2. beaivve, ja loahpahuvvojit Davvi-Norgga meašttirgilvvuiguin čuoiganbáhčimis njukčamánu 18. beaivve. Skiippagura gilisearvi álggaha “suoli” veahá árabut gođđinkurssain “Buolbmát/Deanu fáhcca” guovvamánu 27. beaivve Skiippagura gilivisttis.
Orru dan láhkai ahte mii nagodat hástalit masá buot gilážiid Deanus lágidit doaluid. Ruostafielmmás lágidit báikki olbmot čájálmasa, logaldallama ja ollu eará. Skiippaguras lágidit njeallje eahkeda gođđinkurssa mas lea fáddá “Buolbmát/Deanu fáhcca”. Sirpmás lágidit sámi borramuškurssa, ja kurssa mo čiŋadit gávttiin. Buolbmágis leat stuorra doalut ee. mánáid várás, heastavuodjin ja 50-logu márkanat.
Blue X lágida konseartta njukčamánu 2. ja 10. beaivve, ja Elva Hotell lágida dánssaid njukčamánu 9. beaivve gos lea ealli musihkka. Kulturskuvllas leat máŋggat iešguđetlágan doalut dálveriemuid áigodagas, ja stuorát čájáhus njukčamánu 14. beaivve. Sii guhtet ovdal leat vásihan “Musihkalaš bearraliid”, ožžot fas dan vejolašvuođa njukčamánu 16. beaivve.
Olgoscena, gávpešilljobeaivi, mánáid gilvočuoigamat ja buvddat mat leat rabas sotnabeaivve – buot dát Deanušalddis njukčamánu 11. beaivve. Vuosttas beanavuoddjit jovdet Deanušaldái navdimis sotnabeaivve maŋŋágaskabeaivve ja eahkedis. Kulturskuvla doallá čájáhusaid váldolávddis ovttas Scene Finnmárkkuin ja Finnmárkku beanavuodjima kulturprográmmain. Norske redningshunder – Nuorta-Finnmárkku joavku doallá čájáhallama gos beatnaga čájáhallet. Guovddážis leat buvddat rabas sotnabeaivve. Dasa lassin lea kafea, čájáhus ja veadjimis eará doaimmat.
Maiddái dán ge jagi lea Deanu gielda guhte koordinere doaimmaid Dálveriemuid olis. Midjiide leat dieđihuvvon ollu doalut, muhto buot eai leat vel duođaštuvvon. Mii bivdit ahte buohkat geat plánejit lágidit maidige dán áigodagas dieđihit doaluideaset midjiide nu johtilit go vejolaš. Prográmma ráhkaduvvo dađistaga.
Oktavuođaolbmot gielddas leat: